Erb rajhradských benediktinů

Umělý kámen, patina, hydrofobizace, 32 x 40 x 4,5 cm, interiér, exteriér

Cena 2.500 Kč
10 % z ceny jde na obnovu benediktinského kláštera v Rajhradě


O znaku rajhradských benediktinů

k historizujícímu erbu dle motivů z 18. století

Erb se třemi kosmými stříbrnými pruhy na modrém štítě a v prostředním pruhu se třemi červenými růžemi - tak dnes vidíme znak rajhradských benediktinů v barokní bohatě plastické kartuši na portálu vstupní brány do staroslavného rajhradského kláštera.

Barokní plastika vyzařuje do okolí dávná sdělení, která v současnosti  dokáže vnímat a postřehnout málokdo. V tomto znaku je totiž ukryt příběh až z roku 993. Biskupa pražského sv. Vojtěcha tehdy vyslyšel český kníže Boleslav II. řečený Pobožný.  Kráčeli spolu okolím knížecího sídla Prahy a hledali nejvhodnější místo pro budoucí benediktinský klášter. Zastavili se u studánky, na jejíž hladině plavala ulomená větev, která je zaujala, byli okouzleni oným místem i jeho okolím. Bylo rozhodnuto. První mužský klášter na území Českých zemí byl založen právě zde. Ulomená větev ze studánky, tedy břevno, dala podle pověsti jméno klášteru, který existuje více než tisíc let. Časem, na věčnou památku tohoto okamžiku, ozdobilo břevno znak opata v podobě osekané větve – staročesky ostrve a v počtu tří břeven - pruhů i znak konventu, v němž je znázorněna hned třikrát svatovojtěšská růže.

Pětapadesát let po vzniku Břevnova byl zřízen českým knížetem Břetislavem klášter v Rajhradě. V roce 1048 přišli benediktini na Moravu, osídlili zaniklý velkomoravský hrad a stali se v této zemi od zániku Velkomoravské říše a jeho biskupství nejstarší církevní institucí. Rajhradské mnichy zastupoval navenek probošt, který byl ovšem podřízen břevnovskému opatu. Tak se znak s Vojtěchovými třemi kosmými pruhy a třemi růžemi dostal na počátku 17. století do pečetí rajhradských proboštů a od roku 1813 do znaku místních opatů.

Tajemstvím rajhradského opatského znaku je jeho prapůvodnost, která zasahuje až do poloviny 16. století.  Tehdy patrně poprvé použil ve znaku kosmé břevno se třemi růžemi břevnovský probošt Jan Frelich. O desítky let později se začínají tři kosmé pruhy s růžemi objevovat na pečetích rajhradských proboštů, jako třeba v roce 1622 u Daniela Corneliuse. Břevnovský konvent ovšem na počátku 18. století změnil směr všech tří pruhů na šikmý (z pohledu diváka zleva doprava), aby vytvořil harmonii se znakem opata ve společném aliančním dvojznaku. Od té doby i znázornění samostatného znaku břevnovského konventu má tři stříbrné pruhy šikmo, což převzali také probošti v Broumově. Rajhradskému benediktinskému opatství ale zůstal původní znak v nezměněné podobě až do dnešních dnů.

Mgr. Ivo Durec


Podrobněji čtěte v mých studiích:

- Po stopách heraldika Hugo Gerarda Ströhla v případě znaku rajhradských benediktinů. Několik poznámek k problematice tří benediktinských břeven. In: Sborník Jižní Morava 2003, s. 167 - 179.

- Sekretní pečetě rajhradských benediktinů na listech břevnovským opatům. In: Sborník Jižní Morava 2005, s. 301 - 307.